Proč jeden čas?
Prvotním důvodem zavedení změn času byly ekonomické úspory. Šetřit se mělo na osvětlení v ulicích i v domácnostech. Byl to velmi technicistní a omezený pohled na komplexní problematiku biorytmů člověka. Nyní již je vědecky dokázáno, že posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Navíc se také ukázalo, že i ony prvotní ekonomické důvody jsou mylné - k úsporám prakticky nedochází a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady.
Z historie změn času
Myšlenka spoření denního světla posouváním času vznikla v 18. století. Nejprve to byla nadsázka, ale během dalších sta let se z nadsázky stala reálná ekonomická úvaha. Poprvé byl opravdový letní čas (tedy ten posunutý) zaveden během 1. světové války, v roce 1916. Postupně ho zavedlo několik evropských zemí (Rakousko-Uhersko, Německo, Velká Británie, Švédsko) a poté v roce 1918 i USA. Letní čas zavedlo také Rusko a to v roce 1917. Už v těchto dobách nebyl letní čas příliš populární. To bylo dané hlavně tím, že nešlo o hodinový posun, ale někdy až o tříhodinovou změnu.
Během dalších desetiletí byl letní čas postupně rušen a znovu zaváděn. Posunování času bylo provázané i s definováním časových pásem a každá země si vytvořila svůj vlastní přístup. Konkrétně v českých zemích platil nejdříve v letech 1940 - 1942 a poté od roku 1943 do roku 1949. V Československu se pak letní čas natrvalo usadil v roce 1979 a v roce 1996 se změna času sladila s Evropskou unií. Od té doby máme od poslední březnové neděle do poslední říjnové o jednu hodinu posunutý čas.
Který čas je správný?
Správný čas je čas astronomický - tedy ten, kdy ve 12:00 je slunce přímo nad naší hlavou. Vlivem časových pásem a v souvislosti se zemskými poledníky je ale toto určení spíše nedosažitelné. Formálně je tedy správně čas neposunutý, tedy ten zimní. Od října do března je čas víceméně totožný s polohou Země a Slunce a dvanáctá hodina je uprostřed dne a půlnoc uprostřed noci. V létě se pak čas posunuje o hodinu dopředu (z 2:00 na 3:00) a tedy tento čas je umělý a nesprávný.
Důvody pro zrušení změn času
Důvodů proč odmítat změny času je celá řada. Během let, co toto téma sledujeme, se nashromáždilo mnoho zkušeností a i vědeckých důkazů proti posunování času. Obecně se výtky dají shrnout do tří oblastí.
Zdravotní (psychosomatické) potíže
Březnové a říjnové posunutí času negativně ovlivňuje pohodu a zdraví mnoha lidí. Mnoho z nás v této době cítí, jak změna režimu ovlivňuje každodenní činnosti a přirozený rytmus dne. Nejčastěji jsou ovlivněni ti nejcitlivější - děti a senioři, problémy ale popisují i ostatní. Pro děti je problematický právě změněný režim. Děti nemají tak vycvičnou vůli jako dospělí a pokud mají vstávat a chodit do školy o hodinu dříve nebo později, tak to velmi pociťují. Výzkumy hovoří o ztrátě soustředění a také o dalších mírných zdravotních dopadech. Podobně se pak cítí i senioři, jejichž citlivější zdraví je náchylné na dopady změn denního rytmu. Zkušenosti mnohých dospělých obecně hovoří o nespavosti, ztrátě soustředění a špatné náladě. Jistě - jsou to vlastně jen drobné potíže a po pár týdnech se utlumí. Jenže tato změna se děje každý půlrok a to jen kvůli tomu, že by to mělo přinést ekonomické úspory.
Ekonomické náklady
Efekt ekonomických úspor se prokázal jako falešný. Původní argument zněl tak, že se lépe využije denní světlo a nebude nutné tolik svítit. Toto možná platilo v počátcích tohoto experimentu, ale v dnešní době je tato úspora téměř nulová. Několik výzkumů prokázalo, že na světle se prakticky nic neušetří (maximálně jednotky procent) a naopak změna času přináší v dnešní době nečekané náklady. Nejde ani tolik o energii, ale o nežádáný zásah do organizace práce. Kvůli změně času hodinu stojí vlaky (nebo naopak mají hodinu zpoždění), počítače a propojené informační systémy složitě koordinují globální posunování času. Za zmínku také stojí negativní efekt zdravotních dopadů změny - nejen děti ve školách, ale i dospělí ve svých zaměstnáních mají problém se soustředěním a to nutně poznamená jejich snaživost a výkonnost. Na pomezí zdravotních a ekonomických důvodů stojí i trápení domácích a hospodářských zvířat - ta totiž nutně žijí podle rytmů člověka a půlroční hodinová změna je pro ně nečekaným šokem. Mnohý hospodář tak raději svoje hodinky ani nepřeřídí, protože ví, že jeho zvířata by to nesla více ztěžka, než on sám.
Filozofické námitky
Snaha měnit čas a tím i rytmus života je jednou z lidských pošetilostí. Dnes už snad můžeme tvrdit, že jsme poučení a víme, že přírodu nelze dost dobře ovládat. Na mnoha místech jsme přírodní zákony přizpůsobily svým přáním, ale mnohem častěji selháváme. Na výše popsaných důvodech je vidět, že zdánlivě jednoduchá myšlenka úspory denního světla vede k nepředvídatelným dopadům na fungování celé společnosti. Náš názor je takový, že je v tuto chvíli na místě pokora před přírodním řádem. Dostalo se nám poučení, že vzpírat se cyklu života přináší spíše problémy. Proto vybízíme ke zrušení této administrativní a nefunkční zvyklosti.